Sobota
Ne, že by to dneska byla sobotní ranní euforie.. Ale nestěžuju si..
Jen tak pro informaci.. Jop, zase jsem tam spadla.. Problém je ale v tom, že si nejsem jistá, zda mi to vadí.. Svým způsobem ano, ale svým způsobem se člověk prostě postupně naučí brát i to málo, co může dostat.. Dá se s tim naučit žít i když je to pak složitý..
A ty to víš, že neumím tancovat
A ty to víš, že neumím nohy skládat
Vlastně se mi líbí pít víno, i když je sebevíc hnusný.. Líbí se mi ta nálada.. Problém téhle nálady způsobené vínem je ten, že se pak celkem rychle mění na smutek nebo tak něco.. Že jste v jedný chvíli schopni úplně všeho a jste takoví veselí.. A pakje to zase najednou všechno v háji.. Protože si uvědomíte, co byste vlastně chtěli..
Měla jsem trochu výčitky svědomí z toho, že jsem tak utíkala.. Že jsem tam taky jentak neseděla.. Ale nejsem si jistá, jestli to ta osoba taky viděla jako já, nebo ne.. Asi ne, nepila tolik a je zvyklá.. Takže se jen smála..
Ona se smááála
A já se zamiloval..
Šla jsem ze školy.. A zakouřila jsem si.. Jen pro ten pocit rebelství..
A možná taky pro tu sladkou pusu..
Ty chceš abych tě líbal všude, tvoje rty jsou celé rudé..
Malovala jsem.. Šla jsem si kvůli tomu koupit i barevný barvy..
Jakože už nemam jen bílou, černou a tělovou, jo..
Teď ráno jsem to domalovávala.. Tak trochu..
Ten pocit, když jste si líní dojít pro kelímek s vodou a namáčíte si ten štětec do zbytku čaje hihí
Chci další večer (noc), jako byl tamten..
Copak bys chtěla?
Špatná otázka.. Na tuhle otázku se nemůže odpovědět upřímně..
Ať vás čerti neodnesou..
A v tu chvíli jsem se ušklíbla.. Odnesou, já se přece dostanu do pekla..
Zajímalo by mě, jak by to dopadlo, kdybych to všechno řekla.. Možná je to jen pocit, že všechno ví.. Možná to neví.. Ale nějak to už znova pokoušet nechci..
Nemůžeme žít spolu ale ani bez sebe
Svym způsobem je to naprostá šílenost.. A dělám strašný blbosti.. Ale nějak už jsem si na to asi zvykla.. Takhle to prostě nějak fungovalo vždycky.. Neříkám, že někdy nemam chuť se na to všechno vykašlat a někam zmizet.. Vždycky řikám, že to nejde.. Jde, ale já tak nějak vlastně nechci, aby to šlo..
I když je to horzný..
Svět zaplavuje hromada vánočních koulí, stromků, řetězů, světýlek.. Já to mam ráda, moc.. Ale všechno tohleve mně vyvolává pocit vinny.. Pocit, že bych JÍ to měla všechno říct a pak někam utýct, protože vim, že takhle by to nefungovalo.. Jenže když to udělám, stejně se nedočkám žádné reakce..
Proto možná ten pocit,že to všechno ví..
Hm
Ale stejně se ráda dvám na vánoční filmy, poslouchám koledy a zpívám..
A snažím se ten život žít dál tak, jak jsem ho žila do teď..
Strašně ráda bych to včechno změnila, ať už k lepšímu nebo k horšímu, ale.. Neudělám to.. A vlastně nevím proč.. Třeba by to pak bylo lepší.. Třeba..
Ale kde mam jistotu, že by se to celý nepokazilo ještě vic, no pověz..
Jo a.. Ojíždění holítka k zahnání hladu opravdu nepomáhá.. Teda, ne že bych to zkoušela, but..
