třeba jsem umřela, co vy o mně víte..
Pořád si říkám, jaký je vlastně důvod k vykání..
Vždyť si to, byť jen občas, četl stejně jenom jeden člověk..
Kterého jsem požádala, aby to nedělal..
A v ten den jsem přestala psát..
Asi už nebyl důvod..
Za posledních pět dní jsem asi dvacetkrát víděla Křídla Vánoc..
Nějaká nová závislost?
Lidi mi čím dál častěji vyčítají, že všechno moc zkoumám, řeším, pitvám.. Hledám důvod..
Lidi mění názory..
Věci se mění..
Chápu, ale stejně pořád hledám důvod jestli, a pokud ano, tak proč je najednou všechno jinak..
Žiju z toho..
Upínám se na to..
Jsem z toho zmatená..
A celý to tim poseru..
Je úterý.. A ačkoli je úterý, ráno tu byla jakási sobotní ranní euforie, kterou naprosto miluju..
Nedokážu nikdy vysvětlit důvody těhlech nálad.. Možná bych je neměla hledat, co..?
Ale to bych nebyla já..
Asi nebyl důvod psát se, protože jsem to mohla napsat tomu někomu přímo..
V podstatě neni důvod ani teď, ale..
Nerozumím ničemu..
Nerozumím dárku, který zřejmě nic neznamenal..
Nerozumím lhostejnosti..
Ignoraci
Touze vykřičet to všechno do světa..
Utíkat.. Pořád před ním utíkat..
Nerozumím ničemu, co se okolo mě odehrává..
Mam neskutečně pomotanou hlavu..
Nechápu, proč ji mam mít pomotanou..
A nechápu, proč ne..
